Vítejte na mém blogu

Vítejte na mém blogu

FOTOGRAFIE

Fotografie na tomto blogu jsou mé originály.
Pokud si některé stáhnete a použijete na plochu nebo pro svoji tvorbu obrázků, nevydávejte je za své. Porušíte tím moje autorská práva.

Děkuji za pochopení.

PRO ZOBRAZENÍ FOTOGRAFIÍ VE VĚTŠÍM FORMÁTU STAČÍ NA NĚ KLIKNOUT.

čtvrtek 21. září 2017

Dovolená v Telči - den třetí - odpoledne

Výlet č. 37 - Zámek v Telči.
6. září 2017
Zachariáš z Hradce nechal přestavět gotický hrad na renesanční zámek
a vytvořil z něj reprezentativní sídlo.
V letech 1551-1552 se zúčastnil výpravy českých velmožů do Janova,
kde se seznámil s italskou renesancí a tato zkušenost
se pak promítla do přestavby telčského sídla.
V roce 1553 se Zachariáš oženil s Kateřinou z Valdštejna,
 díky které získal panství Polná, kde byly stříbrné doly.
V roce 1589 po Zachariášově smrti zdědil panství jeho synovec
Adam II. z Hradce.
Na počátku 17. století, po vymření pánů z Hradce,
se zámek dostává do majetku rodu Slavatů a to prostřednictvím sňatku
Lucie Otýlie z Hradce s Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka.
Do architektonické podoby zámku výrazněji nezasáhli ani následující majitelé
 Lichtenštejnové z Kastelkornu a Podstatští z Lichtenštejna.
Jejich pozornost se zaměřila spíše na úpravy zámeckého parku.
 Kaple, kde je pohřben Zachariáš z Hradce a jeho manželka Kateřina z Valdštejna.

 Hlavní nádvoří zámku


 Vnitřní nádvoří zámku
 Erb Zachariáše z Hradce
 Sluneční hodiny, které ukazují čas  jen dopoledne.
 Erb Kateřiny z Valdštejna
           
 Místnosti původního hradu se zajímavou sgrafitovou výzdobou.


 Divadelní sál. Původní strop ze 16. století ještě nebylo nutné restaurovat. 

Veškeré vybavení zámku, nábytek i obrazy jsou původní.

 Trofejní sál
 Pohled na nádvoří z ochozu zámku
 Zámecká zahrada z ochozu

 Rytířský sál. 

Paní Perchta z Pernštejna i tady na zámku prý vystupuje z obrazu.

 Lovecký salonek


 Taneční sál

 Modrý sál


 Zámecká zahrada




 Výstava kostýmů postav z filmu Pyšná princezna,
 kde i můj  otec byl jedním z členů hradní stráže

 Zázračná květina. Jakmile jsem vstoupila do místnosti,
začala hrát známou melodii " Rozvíjej se poupátko".





Pátý člen hradní stráže na této fotografii je můj otec.















Výstava je kostýmů je tu jen do konce září letošního roku.









Obloha se zatahuje...








 Ještě obraz Adama a Evy na nádvoří. Na skobách vedle obrazu byla látka,
kterou se ve dne zakrývala jejich nahota před dětmi.
 Loučíme se se zámkem a budu se loučit i s mým rodným městem.


 Kolem Štěpnického rybníka ještě jdeme na místo,
kde jsem se narodila. 

  Oldřichovo náměstí s kaplí Panny Marie.
 Mezi domy byla brána, kterou se vcházelo k našemu domu. Brána je zbouraná,
zbyla jen část jednoho sloupu.
Dům je také pryč a vznikl tu park a docela hezké sídliště.
Na dvoře zůstala studna a pumpa...Její vodu jsem pila v její vodě mě koupali...
Mám zvláštní, smíšený pocit smutku i radosti. Vzpomínám na rodiče...
 Nastává loučení s mým rodným městem.
 Doufám, že se sem ještě někdy podívám.
Sluníčko už zapadlo a nás tu čeká poslední noc a návrat domů. Bylo tu krásně.


Okomentovat