Vítejte na mém blogu

Vítejte na mém blogu

FOTOGRAFIE

Fotografie na tomto blogu jsou mé originály.
Pokud si některé stáhnete a použijete na plochu nebo pro svoji tvorbu obrázků, nevydávejte je za své. Porušíte tím má autorská práva.

Děkuji za pochopení.


********************************PRO ZOBRAZENÍ FOTOGRAFIÍ VE VĚTŠÍM FORMÁTU 2000X1500 PIXELŮ, STAČÍ NA FOTOGRAFII KLIKNOUT A OTEVŘE SE VE VELKÉM FORMÁTU A KLIKNUTÍM DOLE NA DALŠÍ FOTOGRAFII NEBO ŠIPKOU NA KLÁVESNICI, SE FOTOGRAFIE DAJÍ PROHLÍŽET JAKO PREZENTACE BEZ PRŮVODNÍHO KOMENTÁŘE.*******************************


pondělí 7. srpna 2017

Letní Dymník

Výlet č. 27 - 1. srpna 2017 - den druhý 
délka trasy 10,65 km
Na Dymník jsme se se sestrou vydaly brzy po ránu. 
Má být horký den a po ránu je ještě docela příjemně.
 Obloha se však začala zatahovat a zvedl se vítr.
 Váháme, zda pokračovat dál, nebo se raději vrátit.
 Rozhodly jsme se pro cestu dál...

Sluneční parprsky prodírající se mezi těžkými mraky, 
vytvářejí zajímavou podívanou.


 Město se ještě halí do ranního oparu, ale pomalu se ukazuje sluníčko.
 Došli jsme k chatě na Dymníku.
 Je ještě brzy a příjíždějí sem jen auta se zásobováním.

 Jdeme cestou dál,  ke Kamenné hvězdě, zvané také Kamenný strom života.
 Tentokrát se mi fotí snadněji. Zmizelo pódium, které tu ještě nedávno stálo.

 Brzy po ránu jsem tu poprvé.  Nikdo tu není a je tu krásně.
 Chvíli tu relaxujeme a čerpáme energii z tohoto magického místa.
 Dorazili další turisté, tak ještě ohlédnutí a pokračujeme k rozhledně.
 Sestra má zabandážovaný kotník a cesta je docela náročná.
Chtěla jít na rozhlednu za každou cenu a tak jsme se tam vydaly.
Původně mělo být otevřeno od 9. hodin, 
ale na dveřích je otevírací doba  až od deseti. 
Je tu posezení a tak tu počkáme.

 Tady to bývalo zarostlé vysokými stromy.
Plocha je vykácená a vynikly tak kousky skal,
 které dříve nebyly vidět vůbec a také z rozhledny je vidět do širokého okolí.
Krajina se ještě halí do ranního oparu, ale i tak rozeznáváme Děčínský Sněžník,
 ( stolová hora), Růžovský vrch a další kopce v pozadí.
 Pohled k východu. Při lepší viditelnosti je možné zahlédnout i Ještěd.
Dnes bohužel ne.
 Vlčí hora a v pozadí vlevo Hrazený
 Lužické hory.
V dálce  v mlze se rýsují obrysy Tolštejně a Jedlové.
 Jeden pohled dolů. Tam jsme čekali, až otevřou rozhlednu.
A ještě pohled na ranní Rumburk.
Den třetí - 2. srpna - procházka městem.
Ta už pro mne není tak zajímavá, ale sestra chtěla vidět Šmilovského uličku,
kde je památková zóna podstávkových domů,
 V parku obduvujeme tento nádherný červený buk.
 Podstávkové domy ve Šmilovského ulici.
 Ulici se také lidově říkalo "uličky zvědavých lidí".
Toto řazení domů bylo účelné.
Bydleli zde totiž tkalci a ti potřebovali pro svoji práci dostatek světla.
Obdivujeme i tento krásně upravený dům.
Líbí se nám tento nádherný, břidlicí zdobený, štít.
Okomentovat